Kde duše předků sídlí...

Zámek Dyjákovice

 Zámek Dyjákovice nechal vybudovat na konci 17. století Karel z Lichtenštejna jako větší měšťanský dům a sloužil jako bydlení vrchnostenského úředníka.

 V r. 1835 byl panský dvůr zrušen a zámek se stal prostým obytným domem. Interiér byl přizpůsoben potřebám bydlení majitele a po roce 1945 adaptován pro potřeby kanceláří a sociálního zázemí statku.

Po roce 1989 byl navrácen původním majitelům, kteří se snaží objekt prodat a od té doby je bez využití prázdný. Její interiéry jsou značně zmodernizovány a v současnosti v dezolátním stavu.

Původně lichtenštejnský zámek Dyjákovice nepatří ani historií ani architekturou k objektům, které by měly běžnému návštěvníkovi mnoho co nabídnout. Jedná se o poměrně prostou budovou.

Je to nezajímavá a turisticky nepříliš atraktivní budova. Na kráse zchátralé stavbě s vybitými okny nepřidává ani přilehlé pole nevzhledných fotovoltaických článků solární elektrárny.

Jak zmiňují ostatní zdroje, tak i naše návštěva tohoto místa potvrdila, že samotná stavba není příliš atraktivní. A když vejdete do zámku, zhrozíte se o to více. Nejen rozbitá skla v oknech, ale všude spousta odpadků a přestavba na kanceláře mu na kráse nepřidala. Asi ve třech místnostech mne zaujaly krásně zdobeně zdobené stropy a klenby ve sklepech. 

Zastihli jsme zde muže ze sousedícího domu a ten si nad stavem zámku jen smutně posteskl. 

„Zámek dlouho úspěšně fungoval jako hospodářský statek. A když byly doby, kdy jsem tam sídlila knihovna, byla budova zachovalá a udržována.“

Leden 2017

Historická mapa >>>

Zámek Elbančice

Barokní zámek z roku 1740. Po roce 1950 se stal majitelem zámku Státní statek Běleč. Došlo k devastaci objektu. V současné době je zámeček je zakonzervován.

Zámeček Elbančice je od roku 1971 majetkem rodiny Hrubých. Dům je udržován, v roce 2016 byla provedena generální oprava střechy s mansardami a v roce 2018 je na plánu oprava celé fasady.

Odkaz k webu zámku: http://elbancice.cz/?page_id=2

Rádi Vám zprostředkujeme ubytování a nerušený klid nebo zábavu. Individuálně, skupinově, svatby či jakékoliv jiné oslavy. Pro vice informaci nás neváhejte kontaktovat.

Nám se na místě nepodařilo nikoho zastihnout.

Duben 2018

Zámek Encovany

Zámek Encovany vznikl přestavbou někdejší tvrze. Svou současnou renesanční podobu získal v letech 1563 až 1602. Po bitvě na Bílé hoře se jeho majitelkou stala kněžna Polyxena z Lobkovic.

Do roku 1923 zámek sloužil jako sídlo místních panských úřadů, které obývali lobkovičtí panští úředníci. V r. 1925 byla značná část zemědělské půdy přidělena podle zákona o pozemkové reformě českým reemigrantům, kteří se vrátili z Polska

. Za okupace byly Encovany zabrány a po osvobození zde byla provedena revize pozemkové reformy. Zámek sloužil MNV k hospodářským účelům, byly zde i byty a depozitář knihovny Zemědělského muzea v Praze.a majitel zámku Martin Lobkowicz zámek poté prodal společnosti BYBLOS.

Kulturní památkou se čtyřkřídlý objekt stal v roce 1958. Jednatelka společnosti BYBLOS Lucie Schweizer uvedla, že firma nemá dostatek peněz na jeho celkovou obnovu. V posledních letech společnost investovala do zámku přes deset milionů korun. V roce 2013 skončila kompletní oprava střechy.

Zdroj: https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/chcete-zamek-v-encovanech-pripravte-si-11-9-milionu-20140522.html

Hospodářská stavení byla přeměněna na bytové jednotky. Zámecká zahrada byla rozparcelována.

https://www.youtube.com/watch?v=IGkx60ZwdKk

foto červenec 2018

Zámek Ferdinandsko.

Ferdinandsko (něm Ferdinandsruhe) je původní barokní lovecký zámeček ležící ve vojenském prostoru.

Veřejnosti je vzhledem ke svojí poloze nepřístupný.

V současné době je v majetku Ministerstva obrany. V roce 1935 byl spolu s veškerým lesním majetkem vykoupen a převeden pod Ministerstva obrany. Od téhož roku sloužil jako sídlo správy vojenského prostoru.

Zámek je od roku 2000 z důvodu havarijního stavu (napadení krovu dřevokaznou houbou atd.) více méně nevyužíván.

V budově probíhalo několik natáčení televizních seriálů Četnické humoresky a Příběhy železné opony.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinandsko

Foto: duben 2018

Zámek Fořt - Černý Důl

Zámek Fořt se nachází ve stejnojmenné obci, což je asi 6 km od Vrchlabí. Zámek byl postaven kolem roku 1597. Dnešní podoba je zachovalá a slouží jako internát místní zemědělské škole.

Exteriéry zámku jsou volně přístupné.

Fotografie červenec 2015

https://mapy.cz/turisticka?x=15.7017682&y=50.5997768&z=14&source=base&id=1701521&q=fo%C5%99t%20%C4%8Dern%C3%BD%20d%C5%AFl

Fořt - Černý Důl, okres Trutnov, Královéhradecký kraj

Zámek Hajany

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty. Na nádvoří stojí zbytek kostelíka. Z jihu a východu k zámku přiléhá zarostlá plocha, jež kdysi bývala zámeckou květinovou zahradou.

Asi 200 metrů jihozápadně od zámku se mezi stromy ukrývá hrobka bývalých majitelů, rodiny Deymů. Tu jsme my bohužel neobjevili.

foto 2016

https://mapy.cz/turisticka?x=16.5559512&y=49.1124013&z=14&l=1&source=base&id=1701538&q=hajany

Hajany, okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj

Nepřístupno - slouží jako byty.

Zámek Hlavňovice

Zakladatelem tvrze v Hlavňovicích byl Zikmund Doupovec z Doupova. Nejspíše ji nechal postavit ve druhé polovině 16. stol., neboť podle zprávy z roku 1566 sídlil ještě na Plzeňsku a podle zprávy z roku 1572 se psal již s přídomkem na Hlavňovicích. Když roku 1577 koupil panství Blatná, prodal Hlavňovice Anně Kočové, rozené Bohuchvalové z Hrádku, manželce Dětleba Koce z Dobrše na Volšovech. Hlavňovice zůstaly v rukou potomků Dětleba Koce z Dobrše více než 300 let a to až konce 19. stol. Vzhled tvrze není znám, pouze se předpokládá, že během druhé poloviny 17. století byla nahrazena mladším zámkem. Poslední z rodu, jež držel Hlavňovické zboží, byl Ferdinand Koc z Dobrše, který je převedl na svoji ženu Valérii Kočovou a ta v dubnu 1905 uzavřela smlouvu s dcerou Marií Valérií, provdanou Pelikánovou, které hlavňovické panství předala. Od roku 1919 do roku 1946 držel statek její manžel Otomar Pelikán. Po roce 1946 mu byl majetek znárodněn a areál poplužního dvora se zámkem pak sloužil již jen hospodářským a bytovým účelům. V roce 2013 koupil Zámek spolu s kaplí a přilehlými pozemky milovník historických staveb Pavel Bambásek, který se snaží pomalu Zámku vdechnout opět život a obnovit jeho historickou krásu k veřejným účelům lidem a obce…

V současné době se plánují stavební úpravy, které řeší opravy stávajících konstrukcí, zastavení chátrání objektu s vizí jeho využití k veřejným účelům. Část objektu je plánovaná využít jako muzeum historie zámku, část je plánovaná užívat pro kulturní akce obce a okolí tj. obřadní síň, zasedací místnost pro obecní spolky, dětská klubovna, zázemí pro areál zámeckého parku, kde plánuje investor přírodní amfiteátr určený k pořádání kulturních akcí. Objekt nebude trvale užíván k bydlení. Pro správce je plánovaný byt v sousedním objektu bývalé kaple č.p. 26,která ještě v nedávné době byla užívána k bydlení.

Plánované opravy: 

1. 4. 2016 - 21. 9. 2016 oplocení areálu proti vandalum

10/2016 započne rekonstrukce části střechy zámečku, čerpáno částečně z dotací

http://www.zamekhlavnovice.cz/hlavnovice 

Fotografie z naší návštěvy červenec 2016.

Hlavňovice na historické mapě >>>

https://mapy.cz/turisticka?x=13.3979883&y=49.2357649&z=17&l=1&source=base&id=1701555

Hlavňovice, okres Klatovy, Plzeňský kraj

Nepřístupno.

Zámek Hluboš

Původně barokní zámek byl postaven na místě tvrze roku 1546. V průběhu 19. století byl rozšířen a upraven v duchu pseudorenesance.

V letech 1920 a 1921 sloužil zámek jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4000,- Kč.

Na zámku se po znárodnění vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.

Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. Od května roku 2001 byla na zámku zpřístupněna rozsáhlá expozice, která přibližovala pobyt prezidenta T. G. Masaryka na Hluboši a historii zámku. Od roku 2010 je však zámek uzavřen a je nabízen k prodeji.

Rodině původních majitelů se podařilo koncem roku zámek prodat. Noví vlastníci plánují v hlubošském zámku mimo jiné vybudovat manufakturu s minipivovarem.

Koncem roku 2015 se rodině původních majitelů podařilo zámek prodat. Noví vlastníci plánují v hlubošském zámku mimo jiné vybudovat manufakturu s minipivovarem.

Budovu zámku obklopuje rozhlehlý park, který byl od roku 1800 významným arboretem a botanickou zahradou, jednou z nejstarších v Čechách.

Na zámku v roce 1937 natočil Hugo Haas s Adinou Mandlovou film "Děvčata nedejte se". V letech 2005-2008 zde natáčela televize Nova seriál "Pojišťovna štěstí".

Kulturní památkou od 3.5.1958.

Foto: září 2018

https://praha.idnes.cz/zamek-hlubos-pribram-landa-rekonstrukce-revitalizace-pft-/praha-zpravy.aspx?c=A180613_408389_praha-zpravy_nuc

https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1009-zamek-hlubos

https://mapy.cz/zakladni?x=14.0180082&y=49.7472410&z=17&source=base&id=1701562&q=z%C3%A1mek%20hlubo%C5%A1

Hluboš, okres Příbram, Středočeský kraj