Málokteré město má více než jeden židovský hřbitov. V Lipníku nad Bečvou jsou dva, i když se nacházejí v těsném sousedství.
Starý židovský hřbitov
Nejstarší hřbitov se zřejmě nacházel u synagogy. Protože byl malý, v r. 1567 židé v Lipníku n. B. koupili pozemek pro hřbitov jižně od centra města. Pochováno zde bylo sedm lipenských rabínů, včetně Barucha Teomina Fränkela – právě jeho tumba z r. 1828 bývala a bývá doposud hojně navštěvována zbožnými chasidskými židy. Pohřbívalo se zde do roku 1883. Celá plocha byla tehdy hroby hustě zaplněna, odhadem se zde nalézalo 1500 až 1800 náhrobků. V r. 1942 byl hřbitov zničen německým vojskem. Po válce bylo asi 160 náhrobků celých a 20 zlomků převezeno na nový hřbitov a tam složeno u západního rohu jižní zdi. Plocha hřbitova pak byla upravena na park s dětským a volejbalovým hřištěm.
Po r. 1989 se za podpory organizace Agudath Israel Of America a potomků rabína Fränkela z Velké Británie se hřbitov dočkal úplné obnovy. Ohradní zeď z lomového kamene byla obnovena přibližně v původní poloze. Hlavní bránu, spojovací branku k novému hřbitovu a novou branku poblíž hrobu rabína Fränkela zdobí kovářské práce uměleckého kováře Jiřího Jurdy. V původní poloze a ve stejné podobě (na základě dochovaných fotografií) byla osazena pískovcová replika náhrobní tumby rabína Fränkela. V původním smyslu byly rozmístěny všechny dochované staré náhrobky.
https://mapy.cz/zakladni?x=17.5893594&y=49.5243209&z=17&source=base&id=2092691
Hřbitov je volně přístupný.
Nový židovský hřbitov
Židovská obec koupila pozemek v sousedství starého hřbitova, kde bylo r. 1883 zřízeno nové pohřebiště. Od hlavní brány vedla alejí stromů cesta k průchozí obřadní síni a dále stromořadím k východní zdi. Hlavní prvek aleje tvořily tři dvojice převislých buků, které navozovaly dojem chrámu. Řady hrobů byly postupně zakládány od nejzazší východní zdi směrem ke vstupu. Podél ohradních zdí jsou rozmístěny další hroby. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v r. 1942. Za války byla nacisty stržena obřadní síň. V 80. letech 20. století tehdejší Židovská náboženská obec postoupila hřbitov městu Lipníku n. B., náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě a zbylé shrnuty na hromady.
V listopadu 1989 likvidace ustala. V 90. letech byl hřbitov postupně opraven. Všechny existující náhrobky byly fotodokumentovány a za pomoci knihy hrobů z let 1887 - 1940 z Židovského muzea v Praze také jmenovitě identifikovány. Na novém židovském hřbitově bylo zjištěno 380 hrobů s 560 pohřbenými a 225 pomníků, navždy je ztraceno 151 náhrobních kamenů. Hřbitov je zajímavý také svojí „parkovou“ úpravou, průčelí stíní šest mohutných platanů, po stranách hřbitova byly vysázeny kaštany.
Tento hřbitov byl za naší návštěvy uzamčen s odkazem na infocentrum, kde lze zapůjčit klíč. Proto fotografie z tohoto hřbitova jsou pouze dvě, pořízené skrze bránu. Jsou to poslední dvě v albu.
Lipník nad Bečvou - okres Přerov - Olomoucký kraj
Foto:_ červenec 2016
Židovský hřbitov byl založen v 17. stol. Byl rozšiřován r. 1704 a poč. 20. stol. Se svou rozlohou 14 528 m2 je třetím nejrozsáhlejším židovským hřbitovem u nás. Je zde cca 2500 náhrobků, nejstarší pochází z r. 1640. Do areálu hřbitova se vcházelo dvěmi branami. Tou první ( blíže k městu ) vjížděli pohřební povozy vezoucí tělo zemřelého, branou druhou vcházel smuteční průvod a návštěvníci hřbitova. Jejich kroky zpravidla vedli do obřadní síně, do které vystoupaly po monumentálních kamenných schodech. Na levé straně těchto schodů se rozkládá dětská část hřbitova. Po samotné obřadní síni dnes zbyli bohužel jen z větší části rozpadlé obvodové zdi. Na jedné obvodové stěně se zachovali dvě kamenné desky s hebrejskými texty.
Náhrobky byly odedávna osazovány pravidelně v řadách po vrstevnicích, tedy od severovýchodu k jihozápadu, čelem dolů do údolí, tj. k severozápadu. Mezi jednotlivými sekcemi vedou málo znatelné cestičky. Traduje se, že čestná místa se nalézala v dolní, přístupnější části hřbitova a čím výše položená místa byla určena pro chudší souvěrce.
Starší náhrobky (od přibližně pol. 19. století) se svým pojetím dosti odlišují od novodobých kamenů. Jsou vytesány v pískovci, opuce, méně žule a mramoru, zpravidla obdélného tvaru na výšku, s rozmanitým ukončením, nejvíce půlkruhovým či segmentovým, ale též pravoúhlým, trojúhelným nebo složitěji tvarovaným, v těžišti plochy hebrejský nápis se jménem zemřelého a s bližším udáním jeho osobnosti, rodu, charakterových vlastností či díla. V horní části kamene bývá často reliéfně vytesán určitý znak jako symbolika jména, vlastností či zaměstnání zemřelého (zde koruna, dva lvíčci držící korunu, květy- růže, rostliny v květináči, či dvě proti sobě v oblouku jako častý motiv, dvě srdce, dvě dlaně kmene kohenů, džbán s podnosem- levitská souprava).
Hřbitov je ve správě brněnské Židovské náboženské obce a je památkově chráněn. Je volně přístupný mimo sobotu a židovské svátky.
Foto : 2016
Jihomoravský kraj, Blansko, Boskovice
Doba jeho založení není přesně známa, pochází snad již ze středověku. Na ploše 6214 m2 se dochovalo asi 1000 až 1200 náhrobků (macev), mezi nimiž jsou i cenné barokní a klasicistní náhrobní kameny. Nejstarší z nich pocházejí z přelomu 17. a 18. století. Materiál starších náhrobků je převážně pískovec, žula, a mramor, novejších černá žula a mramor. Náhrobky se nacházejí v dobrém stavu, pouze vyjímečně jsou pokácené.
Zdejší obřadní síň byla postavena někdy kolem roku 1900. Ve střední části hřbitova je původní studna s litinovým rumpálem.
Bzenecká židovská komunita sice přestala existovat již v roce 1940,pohřbívalo se zde však ještě po válce. V roce 1956 byl na hřbitově odhalen památník obětem holokaustu. Hbitov patří mezi nejlépe zachovalé a udržované židovské hřbitovy na Moravě. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zachyceno 11.3.2017.
Židovský hřbitov ve Chlístově se nachází v lese nad obcí a jako většina lesních hřbitovů se špatně hledá. Cestu k němu jsme jen odhadli a naštěstí se trefili hned na poprvé. Hřbitůvek nebyl vůbec značen.
Byl založen roku 1869 a je chráněn jako kulturní památka. Hřbitov ohraničuje částečně dochovaná kamenná zeď (plocha 498 m2). Je na něm 14 stojících náhrobků a 3 torza. Většina z dochovaných stél pochází z konce 19.století, nejmladší pochází z roku 1923. Zajímavostí je orientace stél - málo obvyklá západní, nicméně taktéž věroučně správná.
Rozbořená zídka a kamenná brána to vše dělí toto místo od dnešní doby. Když projdete branou, ocitnete se v jiném době... v jiném světě...
Hřbitov je chráněn jako národní kulturní památka od 5.5. 1995.
Foto : červenec 2016
Plzeňský kraj, Klatovy, Chlístov
Židovský hřbitov ve Čkyni byl založen zřejmě na konci 17. století a sloužil k pohřbům ze Čkyně a širokého okolí. Nachází se jižně od obce v lesíku nad železniční tratí, po pravé straně silnice vedoucí do Hradčan. Nejstarší zdejší náhrobek pochází z roku 1688. Pohřbívalo se zde až do roku 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do německých koncentračních táborů, kde většinou zahynuli. Na hřbitově se nalézá soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků.
Nachází se zde speciální dětské oddělení, jehož náhrobky při západní části ohradní zdi mají orientaci východní - na rozdíl od ostatních orientovaných na západ.
Márnice z 19. století nese hebrejský nápis a pamětní desku připomínající židovskou komunitu obce a oběti holocaustu. Ve hřbitovní márnici je pamětní deska obětem nacismu ze Čkyňska.
Povětšinou působením počasí a zarůstáním vegetací a často i vandaly byl hřbitov ve své novější části poškozen. Hřbitov je ve vlastnictví Židovské obce v Praze. Rekonstrukce hřbitova s márnicí proběhla v letech 1982 – 1995. Na opravách se podílel Obecní úřad v Prachaticích, Židovská obec v Praze a občané z Čkyně.
Místo je veřejnosti volně přístupné, ačkoliv je k němu obtížnější přístup.
Hřbitov je chráněn jako národní kulturní památka.
Foto : červenec 2016
Jihočeský kraj, Prachatice, Čkyně
První Židé se v Divišově údajně usadili před rokem 1685. První zmínky o židovském osídlení jsou z roku 1718, tehdy se v Divišově uvádějí 3 židovské rodiny. Židovská obec byla ustavena 1. srpna 1776 a hned po svém vzniku zažádala o pronájem pozemku na zřízení hřbitova. Ten byl pak založen roku 1777. Pohřbívalo se na něm do 2. světové války. V roce 1941 hřbitov vážně poničila skupina hitlerjugend sídlící ve Šternberku. V polovině 90. let 20. století byla opravena obřadní síň, postupně probíhá rekonstrukce celého hřbitova. Hřbitov z roku 1777 o rozloze 2921 m2. Zachováno je 200 náhrobníků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelné z konce 18. století.
V současnosti je hřbitov v rukou židovské obce Praha a je postupně obnovován.
Hřbitov je chráněn jako národní kulturní památka.
Foto : 2016
Středočeský kraj, Benešov, Divišov
Byl založen v roce 1680 ve svahu nad ghettem na jižním okraji města po zrušení staršího hřbitova, který stál na jiném místě. Původně byl přístupný ze severní strany pěší cestou. Nynější vchod je z jihu z ulice Trboušanské. Hřbitov je ohrazen masivní kamennou zdí. Celkově se na ploše hřbitova nalézá 1 500 náhrobků nepravidelně rozmístěných. Všechny jsou obráceny svými nápisy směrem na východ. Řada náhrobků pochází z období baroka a klasicizmu, přičemž nejstarší je z r. 1688 a patří muži jménem Josua Selig ben Jacob Braunschweig. Do poloviny devatenáctého století byly nápisy vysekávány v hebrejštině, později v jazyce německém. Několik náhrobků nese příjmení Kreisky. Patří rodině rakouského spolkového kancléře Bruno Kreiského.
Hřbitov je pouze udržován, nepohřbívá se zde.
Je chráněn jako národní kulturní památka.
Přístupný je celoročně.
Foto : 2016
Jihomoravský kraj, Brno-venkov, Dolní Kounice
Hřbitov se nachází 500 metrů severozápadně od návsi na okraji lesa. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století. Po polovině 19. století byl rozšířen do současné velikosti 1.777 metrů čtverečních (původní velikost byla přibližně poloviční); v této době byl ohrazen zdí z lomového kamene a byl vybudován nový vstup průchozí márnicí – vozovnou. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1748, nejmladší náhrobky jsou z let 1983 a 1994. Na hřbitově se nachází celkem asi 300 náhrobků, mnohdy cenných barokních a klasicistních stél, mezi nimi i jeden litinový náhrobek z roku 1852. Asi do r. 1985 zde byl poslední dřevěný náhrobek na našem území z doby první světové války, který je zrestaurován a nachází se v depozitáři Souboru lidových staveb Vysočina. Je zde pohřben mj. bývalý starosta Trhové Kamenice Maxmilián Bergmann (1870 – 1932). V 70. letech 20. století byly do průchozí márnice - vozovny na východním okraji hřbitova umístěny fragmenty poškozených stél ze druhé poloviny 18. století.
Ve druhé polovině 90. let 20. století byly márnice i ohradní zeď opraveny, náhrobky jsou postaveny a v současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech. Do budoucna je možné počítat s restaurováním cenných náhrobků z 18. století.
vlastnictví: ŽOP
doba vzniku: do roku 1849
památková ochrana: ano
přístupnost: hřbitov volně přístupný
http://pamatky.kehilaprag.cz/hledani/drevikov
Vysočina - okres Chrudim - Pardubický kraj
Foto: červen 2018
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.