K návštěvě tohoto zámku jsme se dlouho chystali. Navštívit se nám ho podařilo až v březnu 2017. Musím říct, že na mne zapůsobil velkolepě, přestože je velmi oprýskaný. Chvíli jsem si připadala jako někde v Anglii. Tak pozoruhodnou stavbu jsem do teď neviděla. Sice mi chvílemi připomínal novogotickou sladovnu, ale stejně jsem od něj nemohla odtrhnout oči. Jen jsem z něj měla zvláštní pocit. Působil opuštěně až tragicky. Nebylo to pro jeho vzhled, ale snad pro jeho osud. Nahlédněte do jeho historie.
Na místě dnešního zámku původně stála opevněná pozdně gotická tvrz s příkopem a zdí. Tato byla v průběhu 16 století postupně přebudována na renesanční zámek. Podle urbáře z roku 1604 měl zámek dva příkopy, mezi kterými byla umístěna zeď se třemi menšími baštami, vnitřní příkop byl osázen stromořadím. Do zámku se vcházelo směrem od zahrady (dnešní park). Tento zámek, nepříliš reprezentativní, byl barokně přestavěn v letech 1709–1710 podle projektu architekta Domenica Martinelliho v době, kdy byl majitelem bzeneckého panství hrabě Erdman z Pruskova. Ve Bzenci tak vznikl dvouposchoďový barokní zámek čtvercového půdorysu s věží uprostřed, portálem a sály se štukovou výzdobou, v rozích zámku se tyčily čtyři arkýře, nad hlavním vchodem z nádvoří byla umístěna věž s hodinami. Součástí zámku byl honosný park se skleníkem, ve kterém byly palmy, fíkovníky a okrasné rostliny. Před zámkem stála oranžérie se dvěma sochami Apolóna a Diany, parkem protékal potůček, který se vléval do rybníku.
V 90. letech 18 století byl opravován a obehnán příkopy. V 50. letech 19. století byl zámek zcela zbořen a na jeho místě byl v letech 1853–1855 se značnými finančními náklady postaven zámek nový ve stylu anglické gotiky. Při této přestavbě došlo rovněž k úpravě zámecké zahrady, která byla přeměněna na krajinářský park o rozloze 7,60 ha. Náročná finanční přestavba zámku vedla k zadlužení majitele bzeneckého panství Viléma, hraběte z Reichenbachu a z Lesonic, který roku 1866 spáchal sebevraždu.Vdova po hraběti Vilémovi, hraběnka Amálie, bzenecké panství sice spravovala, ale nikdy v zámku nebydlela. Dcera Karolína zemřela v útlém věku.Dědičkou panství se stalapo smrti hraběnky v roce 1913 Pavla, druhá dcera. Ta zámek ale prodala v roce 1917 majiteli strážnického panství, hraběti Antonínu Mágnisovi. Ten zámek do roku 1923 pronajal Vojenské správě jako skladiště léčiv. V roce 1938 byl prodán vinařskému družstvu v Bzenci a od té doby se stal sídlem vinařů. V březnu 1952 došlo v půdních prostorách zámku k rozsáhlému požáru, který značně poškodil celou střechu a původní ráz stavby tím byl částečně narušen.V prosinci 2002 nakonec koupilo objekty zámku a přilehlého historického parku město Bzenec.
Celý zámecký objekt a dokonce i přilehlý velký park jsou podsklepené. V přilehlém anglickém parku je velmi stará lípa, která se nazývá Bzenecká lípa a patří mezi nejstarší stromy na Moravě, její věk se odhaduje na více než 900 let.
Více zde: http://www.farnost-bzenec.cz/bzenecky-zamek/
Historická mapa >>>
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.